VA (2) Frostbite // Mrazivý Polibek

VA (2) // 23.kapitola 2/2

10. april 2011 at 11:37 | by Kimberly
V úžasu vykulila své zelené oči. "To je právě hustý," namítla. "Tys vždycky dokázala poznat, co se se mnou děje, ale já s tebou skrz pouto komunikovat nedokážu. Jsem ráda, že jste z toho vyvázli, ale stejně bych si přála, abych to s těmi sny taky uměla a pomohla vás tak najít."
"Já jsem zas ráda, že tě Adrian nepřekecal, aby ses vykašlala na svoje prášky," řekla jsem.

VA (2) // 23.kapitola 1/2

10. april 2011 at 11:37 | by Kimberly
Vden mého molnijského obřadu se venku oteplilo. Vlastně bylo tak teplo, že v kampusu začal tát sníh a jako stříbrné stružky stékal po kamenných stěnách budov. Zima ještě zdaleka neskončila, takže jsem věděla, že za pár dní všechno zase znovu zmrzne. Teď to ale vypadalo, jako by celý svět plakal.

VA (2) // 22.kapitola

10. april 2011 at 11:33 | by Kimberly
Pohltila mě hrůza a děs. Připadalo mi, že se mi scvrkává duše a že v tu chvíli nastane konec světa - protože po tomhle určitě nemůže pokračovat dál. Po tomhle nemůže nic pokračovat dál. Chtěla jsem vykřičet svou bolest do celého vesmíru. Chtěla jsem brečet, dokud se nerozpustím. Chtěla jsem upadnout vedle Masona a zemřít s ním.
Elena mě pustila, protože se zřejmě usnesla, že když budu mezi ní a Izajášem, nepředstavuju pro ně žádné nebezpečí. Otočila se k Masonovu tělu.

VA (2) // 21.kapitola 2/2

10. april 2011 at 11:32 | by Kimberly
Poté, co jsme osvobodili Miu a Eddieho, semkli jsme se k sobě a plánovali další krok. Christian a Eddie se sotva drželi na nohou, ale Christian si aspoň uvědomoval, kde je a co se děje. Mia byla celá ubrečená, ale zdálo se, že bude schopná podřídit se pokynům. Já a Mason jsme tím pádem byli nejschopnější v naší skupině.

VA (2) // 21.kapitola 1/2

10. april 2011 at 11:31 | by Kimberly
Tak o tohle jsem ani v nejmenším nestála. S čímkoli jiným bych se dokázala nějak vyrovnat. Kdyby jí Adrian vlepil facku nebo ji nutil kouřit ty svoje trapné cigarety, s čímkoli. Jen tohle ne - aby Lissa přestala brát svoje léky. Přesně tomu jsem chtěla zabránit.

VA (2) // 20.kapitola 2/2

10. april 2011 at 11:28 | by Kimberly
"Ano. Jsi na nejlepší cestě stát se krvavou děvkou. To máš ale smůlu, protože já ti nedám to, co chceš."
Vycouval a já se na židli předklonila. Bez dalšího zdržování přistoupil k Eddiemu a pil. Nemohla jsem se na to dívat, ale tentokrát kvůli své závisti, a ne kvůli znechucení. Hořela ve mně touha. Prahla jsem po tom kousnutí, toužila jsem po něm každou částečkou svého těla.

VA (2) // 20.kapitola 1/2

10. april 2011 at 11:27 | by Kimberly
Potřebovali jsme nějaký plán na útěk a potřebovali jsme ho rychle. Jenže mě napadaly jedině věci, které jsme nemohli ovlivnit. Jako třeba, kdyby nás tu nechali samotné - mohli bychom se nějak odplížit. Nebo kdyby nás hlídal nějaký blbec, kterého bychom snadno obalamutili a utekli mu. Nebo kdyby nás aspoň špatně svázali a my se mohli osvobodit.

VA (2) // 19.kapitola 2/2

10. april 2011 at 11:27 | by Kimberly
"Znal jsem tvoje rodiče. Byli to vynikající lidé. Nepřekonatelní. Jejich ztráta je ohromná škoda, ale… odvážil bych se říct, že si to zavinili sami. Já jim říkal, aby se pro tebe nevraceli. Bylo by plýtváním probudit tě tak malého. Oni ale tvrdili, že si tě jen vezmou k sobě a probudí tě, až budeš starší. Varoval jsem je, že to bude katastrofa, jenže…" Elegantně pokrčil rameny. Termínem "probuzení" označovali Strigojové mezi sebou proměnu. Znělo to jako nějaký náboženský prožitek. "Neposlechli a potkal je strašlivý osud."

VA (2) // 19.kapitola 1/2

10. april 2011 at 11:26 | by Kimberly
Nesnáším, když jsem bezmocná. A nerada se vzdávám bez boje. To, co se odehrálo venku v uličce, nebyl opravdový boj. Kdyby byl - kdyby mě porazili a já je musela poslechnout -, tak prosím. To bych možná dokázala akceptovat. Možná. Ale nikdo mě neporazil. Ani jsem si pořádně neušpinila ruce. Tiše jsem nastoupila.
Jakmile jsme všichni seděli na podlaze dodávky, spoutali nám ruce za zády umělohmotnými pásky, které do sebe zapadly a držely stejně pevně jako kovová pouta.

VA (2) // 18.kapitola 2/2

10. april 2011 at 11:25 | by Kimberly
* * *
Cestou jsme s Christianem moc nemluvili. Řekla jsem mu jen, že je debil, když tak vyvádí kolem Lissy a Adriana. Než jsme dojeli do Lowstonu, podařilo se mi ho přesvědčit, že ti dva spolu nic neměli, což byl menší zázrak. Po cestě dál do Spokane Christian spal, ale já usnout nedokázala. Pořád jsem si jen omílala dokola, že je to moje vina.

VA (2) // 18.kapitola 1/2

10. april 2011 at 11:23 | by Kimberly
V botách na vysokých podpatcích už mě začínaly bolet nohy, a tak jsem si je zula, sotva jsem vešla dovnitř. Ubytovnou už jsem procházela bosá. V Masonově pokoji jsem nikdy nebyla, ale pamatovala jsem si, o jakém čísle se zmiňoval, takže jsem ho našla bez potíží.
Chviličku po zaklepání mi otevřel Masonův spolubydlící Shane. "Ahoj, Rose."
Ustoupil stranou, tak jsem vešla dál a rozhlížela se. V televizi zrovna běžely zprávy - to byla stinná stránka nočního života, že takhle po ránu nedávali v televizi nic kloudného. Skoro všechny plochy pokrývaly prázdné plechovky od limonád. Po Masonovi nebylo nikde ani stopy.

VA (2) // 17.kapitola

10. april 2011 at 11:21 | by Kimberly


"Co to vyvádíš?" zaječela na mě. Mluvila o dost hlasitěji, než by se mi líbilo.
"Nic. Já…"
"Omluvte nás, lorde Ivaškove," zavrčela. Pak mě popadla za předloktí a odtáhla mě ven z místnosti, jako by mi bylo pět. Šampaňské mi vyšplouchlo ze skleničky až na šaty.
"A co vyvádíš ty?" vykřikla jsem, jakmile jsme se ocitly na chodbě. Lítostivě jsem zkontrolovala své polité šaty. "Tohle je hedvábí. Mohlas mi je zničit."

VA (2) // 16.kapitola 2/2

10. april 2011 at 11:20 | by Kimberly
"To není žádná sebevražda," vykřikl ten mladší. "Je to správná věc. Musíme se naučit postarat se o sebe sami. Naučit se bojovat a používat v boji magii. To je naše největší výhoda, kromě strážců samozřejmě."
"Ano, ale když máme strážce, další výhody nepotřebujeme," prohlásil ten prošedivělý. "Naslouchal jste nekrálovským. Ti nemají žádné svoje strážce, takže není divu, že jsou tak vyděšení. To ale není důvod, proč bychom měli vytáhnout do boje a riskovat svoje životy."

VA (2) // 16.kapitola 1/2

10. april 2011 at 11:20 | by Kimberly
Lissa přišla ten den později. Poté, co Mason odešel, usnula jsem. Vůbec se mi nechtělo vylézt z postele. Probudilo mě, až když Lissa bouchla dveřmi.
Byla jsem ráda, že ji vidím. Potřebovala jsem jí vylíčit, jak se to seběhlo s Masonem. Než jsem se do toho ale pustila, přečetla jsem její pocity. Byly stejně ustarané jako ty moje. A tak jsem jí jako vždy dala přednost.
"Co se stalo?"

VA (2) // 15.kapitola 2/2

10. april 2011 at 11:15 | by Kimberly
"Takže…" Zamračila jsem se. "Půjdeš po nich? Chystá se tam někdo? Tohle přece Taša navrhuje celou dobu. Když víme, kde jsou…"
Zavrtěl hlavou. "Strážci nemůžou nic dělat bez povolení shora. A to nám v dohledné době nedají."
Povzdechla jsem. "Protože Morojové moc mluví."
"Jsou opatrní," prohlásil.

VA (2) // 15.kapitola 1/2

10. april 2011 at 11:14 | by Kimberly
Následujícího rána jsem se pokoušela nalakovat si nehty na nohou - což s pořádnou kocovinou nebylo nic lehkého - když vtom někdo zaklepal na dveře. Lissa byla pryč, už když jsem se probudila, takže jsem se belhala ke dveřím a snažila se nezničit čerstvě nalakované nehty. Když jsem otevřela, za dveřmi stál zaměstnanec zdejšího komplexu s velikou krabicí, kterou držel v obou rukou. Nadzvedl ji a zadíval se na mě.

VA (2) // 14.kapitola 2/2

10. april 2011 at 10:50 | by Kimberly
Zavrtěla jsem se. Neodhalovala jsem sice tolik kůže jako ostatní holky, ale stejně to bylo víc, než jsem chtěla ukazovat Adrianovi. Nebo ne? Bylo na něm něco divného. Jeho arogantní chování mě dráždilo…, ale stejně jsem s ním byla ráda. Možná jsem v něm spatřovala spřízněnou duši.

VA (2) // 14.kapitola 1/2

10. april 2011 at 10:49 | by Kimberly
Dva kluci, které jsem neznala, se spolu rvali. Vypadali tak na dvacet a vůbec si mě nevšimli. Ten, který do mě vrazil, strčil do toho druhého tak tvrdě, až se jeho soupeř zapotácel a couvl.
"Bojíš se!" křičel ten u mě. Měl na sobě zelené plavky a černé vlasy měl úplně mokré. "Všichni se bojíte. Jenom se chcete zahrabat na svých sídlech a nechat strážce, aby za vás udělali špinavou práci. Co budete dělat, až budou všichni mrtví? Kdo vás ochrání pak?"

VA (2) // 13.kapitola

10. april 2011 at 10:44 | by Kimberly
Lidé se zvedali a křičeli, každý chtěl přede všemi sdělit svůj názor. Většina z nich měla za to, že se Taša plete. Povídali, že je blázen. Taky povídali, že kdyby šli Morojové a dhampýři bojovat se Strigoji, obě rasy by vymřely. Někteří dokonce naznačovali, že právě to má Taša celou dobu v plánu - že spolupracuje se Strigoji.
Dimitrij vstal a se znechuceným výrazem přehlédl ten zmatek kolem. "Klidně můžete jít. Tady už se nic přínosného dít nebude."

VA (2) // 12.kapitola 2/2

10. april 2011 at 10:43 | by Kimberly
Schůzka se konala v obrovském tanečním sále ubytovny, kde bylo pódium a hodně sedadel. Přestože tu panovala pracovní atmosféra, bylo jasné, že tahle místnost nebyla postavena k tomu účelu, aby se v ní debatovalo o masakrech a obraně. Koberec byl jako ze sametu, protkaný květinovými motivy v odstínech stříbrné a černé. Židle byly vyrobeny z černého lakovaného dřeva a měly vysoká opěradla jako u nějaké luxusní večeře. Stěny zdobily obrazy královských Morojů, kteří už dávno zemřeli. Krátce jsem se zadívala na obraz královny, jejíž jméno jsem neznala. Měla na sobě staromódní šaty - na můj vkus příliš těžké a krajkové - a měla světlé vlasy jako Lissa.

VA (2) // 12.kapitola 1/2

10. april 2011 at 10:43 | by Kimberly
Bleskurychle jsem vyskočila z postele. Celá ubytovna byla z té zprávy vzhůru nohama. V chodbách postávaly hloučky lidí. Jednotliví členové rodin se vzájemně hledali. Některé rozhovory sestávaly jen z vyděšeného šepotu, zatímco jiné byly tak hlasité, že se jim dalo snadno rozumět. Zastavila jsem pár lidí a snažila se z nich dostat, co se vlastně stalo. Každý povídal něco jiného a někteří vůbec nedokázali zmlknout. Všichni zmateně pobíhali po celé budově a buď hledali své milované, nebo se chystali k okamžitému odjezdu. Byli přesvědčeni, že jinde bude bezpečněji.

VA (2) // 11.kapitola 2/2

10. april 2011 at 10:42 | by Kimberly
Šťouchla do něj loktem. "Ty taky. Na pozvánce stálo, že mám někoho vzít s sebou. Krom toho tohle je jen rozehřívačka na ten veliký večírek."
"To bude kterej?" optal se Mason.
"Slavnostní večeře, kterou pořádá Priscilla Vodová," povzdechl Christian. Musela jsem se usmát tomu jeho výrazu čirého utrpení. "Královnina nejlepší kámoška. Budou tam všichni ti královští snobi a já si budu muset vzít oblek."

VA (2) // 11.kapitola 1/2

10. april 2011 at 10:42 | by Kimberly
Lissa vstala a odešla dřív, než jsem vůbec otevřela oči, což znamenalo, že jsem měla celou koupelnu pro sebe. Tu koupelnu miluju. Je ohromná. Klidně by se do ní vešla i moje obrovská postel. Probrala mě až horká sprcha, kterou jsem si pustila hned na několik různých trysek, což pomohlo mým svalům, namoženým ze včerejška. Když jsem stála před velkým zrcadlem a česala se, zklamaně jsem zaznamenala, že monokl je tam pořád. Byl ale o dost světlejší a začínal žloutnout. Make-up a pudr to skoro celé zakryly.

VA (2) // 10.kapitola 2/2

10. april 2011 at 10:41 | by Kimberly
Obezřetně jsem se zastavila, založila si ruce a prohlížela si toho kluka. Byl o něco menší než Dimitrij, ale nebyl tak příšerně vychrtlý jako většina Morojů. Měl na sobě dlouhý tmavý kabát - nejspíš vyrobený z šíleně drahého kašmíru - a kožené boty. Obojí naznačovalo, že má patrně dost peněz. Hnědé vlasy měl pečlivě nagelované tak, aby to vypadalo rozcuchaně. Oči měl buď modré nebo zelené - nevěděla jsem jistě, protože tu nebylo moc světla. V obličeji byl pěkný a tipovala jsem, že je jen o pár let starší než já. Vypadal, jako by právě přijel na nějaký večírek.

VA (2) // 10.kapitola 1/2

10. april 2011 at 10:40 | by Kimberly
Výlet na lyže nemohl přijít v příhodnější dobu. Nedokázala jsem vyhnat z hlavy Dimitrije a Tašu, ale při balení věcí jsem mu aspoň nevěnovala sto procent mozkové kapacity, ale jen pětadevadesát.
Na rozptýlení jsem měla i jiné věci. Akademie přistupovala ke studentům až příliš ochranitelsky - a právem - a občas to bylo celkem fajn. Například Akademie vlastní několik soukromých letadel. To znamená, že nás žádný Strigoj nemůže napadnout na letišti, a navíc budeme cestovat stylově. Všechna letadla byla menší než normální, ale sedadla v nich byla pohodlná a bylo tam dost místa na nohy. Taky se dala sklopit natolik, že jste mohli prakticky ulehnout ke spánku. Při dlouhých letech jsme mohli sledovat i televizi a někdy nám nosili výborná jídla. Ale vsadím se, že tenhle let bude příliš krátký na televizi i na jídlo.
 
 

Advertisement

.............................................................................................................................................
archiv
| 15.3.2011 | © vampireacademyweb.blog.cz | home