VA (3) Shadow Kiss // Stínem Políbená

VA (3) // 29.kapitola 2/2

17. june 2011 at 17:22 | by Kimberly
Pořád v šoku zamumlala cosi o tom, abych tu počkala, načež vyběhla z místnosti. Po několika minutách se vrátila s ředitelkou Kirovou. Tu zjevně cestou stačila stručně seznámit s tím, co se děje, protože ředitelka s nosem jako zobák na mě pohlížela dost nesouhlasně.
"Slečno Hathawayová, co to má znamenat?"

VA (3) // 29.kapitola 1/2

17. june 2011 at 17:21 | by Kimberly
Skoro po týdnu jsem přišla za Adrianem.
Od toho útoku jsme neměli vyučování, ale museli jsme se řídit večerkou jako vždy. Už skoro nastal čas jít spát. Adrian se zatvářil šokovaně, když mě uviděl. Tohle bylo poprvé, co jsem ho vyhledala já, a ne obráceně.
"Malá dhampýrko," řekl a ustoupil stranou. "Pojď dál."

VA (3) // 28.kapitola

17. june 2011 at 17:20 | by Kimberly
Následujících dvanáct hodin bylo těch nejdelších v mém životě.
Naše skupina se stihla bezpečně vrátit do kampusu, i když jsme většinu cesty běželi. To bylo dost obtížné, protože spousta z nás byla zraněná. Celou tu dobu mi bylo bez přestání na zvracení, nejspíš proto, že Strigojové byli nablízku. Ale kdyby byli, určitě by na nás zaútočili, takže mi nejspíš bylo špatně z toho všeho, co se odehrálo v jeskyních.

VA (3) // 27.kapitola 2/2

17. june 2011 at 17:20 | by Kimberly
Problém byl zřejmý. Dostat se dírou za zřícenou stěnu znamenalo, že dotyčný by se musel prakticky plazit. Tím by se ocitl ve velmi zranitelné pozici. To znamená, že je třeba nejdřív vyřídit ty Strigoje a teprve pak můžou strážci uniknout. Ačkoli šance byla mizivá, Stephen i já jsme přispěchali na pomoc. Připlížili jsme se ke Strigojům zezadu, ale tři z nich nás nějak vycítili a obrátili se proti nám. Dva skočili na Stephena a ten třetí na mě.

VA (3) // 27.kapitola 1/2

17. june 2011 at 17:19 | by Kimberly
Zdálo se, že si nikdo naší nepřítomnosti nevšiml. Dorazili další strážci, jak slíbili, a už nás bylo skoro padesát. Byla to opravdová armáda. Takový počet strážců byl něčím neslýchaným, stejně jako počet Strigojů. O něčem podobném existují zmínky jen ve starých evropských pověstech, popisujících velkolepé bitvy mezi našimi rasami. V kampusu bylo více strážců, ale někteří tu museli zůstat kvůli ochraně školy. Spousta mých spolužáků byla povolána do služby, ale jen asi deset z nás bylo vybráno, abychom se vydali s ostatními do jeskyní.

VA (3) // 26.kapitola 2/2

17. june 2011 at 17:18 | by Kimberly
"Protože magie se většinou neprovozuje přímo na ochranných liniích. Ty jsou u hranic pozemků, takže se nic neděje, když se magie provádí uvnitř v kampusu. Taky myslím, že je rozdíl, jakým stylem se jednotlivé živly používají. V magii je život, proto ničí Strigoje a ti nemůžou překročit magickou ochranu. Magie v kůlech se využívá jako zbraň. A stejně tak magie, kterou prováděli při tom mučení. Když se používá takhle negativně, asi to tu dobrou ruší." Otřásla jsem se, když jsem si vybavila, jak Lissa použila éter k mučení Jesse. Bylo to nepřirozené.

VA (3) // 26.kapitola 1/2

17. june 2011 at 17:18 | by Kimberly
Nemohla jsem tomu skoro ani uvěřit. Strigojové se nacházejí prakticky hned vedle a čekají, až nastane noc, aby mohli pokračovat v cestě. Během těch zmatků při útoku někteří Strigojové evidentně zametli stopy a postarali se, aby to vypadalo, že mohli uniknout z kampusu prakticky kudykoli. My byli příliš zaměstnáni sčítáním škod, než aby někdo uvažoval o tom, kam se Strigojové poděli. Ochrana byla obnovena. Zajímalo nás jen, že jsou Strigojové pryč.

VA (3) // 25.kapitola 2/2

17. june 2011 at 17:17 | by Kimberly
Matka se na to netvářila zrovna nadšeně. Koneckonců Janine Hathawayová nebyla zrovna někdo, komu lidé říkají ne. Přesto se se mnou vydala hledat Dimitrije. Po tom, co se stalo o zimních prázdninách, už ve mně asi taky viděla něco víc než bláznivou puberťačku. Dimitrije jsme objevily spolu s dalšími strážci nad mapou kampusu. Plánovali, kam poslat nově příchozí strážce. Kolem mapy postávalo tolik lidí, že se mohl bez problémů vzdálit.

VA (3) // 25.kapitola 1/2

17. june 2011 at 17:16 | by Kimberly
Mrtví nebo unesení.
Jako by nestačilo, že Strigojové přišli až sem a zaútočili na nás, zabili Moroje a dhampýry. Navíc ještě některé odnesli. To Strigojové dělají běžně. Dokonce i oni mají jistá omezení, kolik krve dokážou vypít najednou. Takže si často berou zajatce, kteří jim poslouží jako svačinka na později.

Va (3) // 24.kapitola 2/2

17. june 2011 at 17:03 | by Kimberly
Přesto jsem se směrem ke kostelu pohybovala opatrně. Kryla mě sice tma, jenže Strigojové vidí potmě líp než já. Pohybovala jsem se mezi stromy, abych byla schovaná, a dívala jsem se všemi směry. V tu chvíli jsem toužila mít oči i vzadu. Nikde nic, až na výkřiky v dálce. Vtom jsem si uvědomila, že už mi není na zvracení jako předtím. Tyhle pocity mi nějakým způsobem signalizovaly přítomnost Strigojů. Nevěřila jsem jim natolik, abych si vykračovala jakoby nic, nicméně byla jsem ráda, že mám jakýs takýs varovný vnitřní systém.

Va (3) // 24.kapitola 1/2

17. june 2011 at 17:03 | by Kimberly
Celý svět strnul. Touhle noční dobou byli ptáci zticha, ale i tak byl les náhle tišší než obvykle. Dokonce ani vítr nefoukal. Mason na mě prosebně koukal. Moje nevolnost se zhoršila.
Vtom jsem to pochopila.
"Dimitriji," oslovila jsem ho naléhavým hlasem. "Jsou tu Strigo -"

Va (3) // 23.kapitola 2/2

17. june 2011 at 17:01 | by Kimberly
"Rose! Nech už toho!" Už na mě taky křičel. "Nic z toho nemyslíš vážně. Byla jsi vystresovaná a pod velkým tlakem - to tu hroznou událost ještě zhoršuje."
"Přestaň!" zařvala jsem na něj. "Chováš se jako vždycky. Všechno bereš tak rozumně, ať už jde o sebehnusnější věci. Kampak se podělo to, že jsi v base chtěl zabít Viktora? Proč to bylo v pořádku, a tohle ne?"

Va (3) // 23.kapitola 1/2

17. june 2011 at 17:00 | by Kimberly
Ostatní v hale se zarazili a jenom na mě zírali. Připadala jsem si, jako bych právě schytala ránu kamenem do obličeje. Až na to, že to nebyl můj obličej, ale Lissin. Vklouzla jsem jí do hlavy a okamžitě jsem všechno uviděla jejíma očima a cítila jsem to, co ona. Ze země se vznesly ostré kamínky a samy od sebe jí udeřily do tváře. Bandu shromážděných děcek vedl prvák, o kterém jsem toho moc nevěděla, jen že je Drozdov. Zásahy kameny nás bolely obě, ale já tentokrát zadržela křik a se zaťatými zuby se vrátila zpátky do chodby ke kamarádům.

Va (3) // 22.kapitola 1/2

17. june 2011 at 16:59 | by Kimberly
Psycholožka Deirdre asi nemá bůhvíjaký soukromý život, když si mě pozvala na neděli. Moc nadšená jsem tím nebyla, jelikož to nebyl jen můj den volna - volno měli i kamarádi. Příkazy jsou ale příkazy, takže jsem tam neochotně zašla.
"Pletete se," oznámila jsem jí, sotva jsem dosedla. Otázky z našeho prvního sezení jsme zatím ještě neprobíraly. Posledních pár schůzek jsme se bavily o mojí matce a o tom, co si myslím o terénním cvičení.

Va (3) // 21.kapitola 2/2

17. june 2011 at 16:57 | by Kimberly
Můj život je pořád zmatek nad zmatek, ale přesto jsem se cestou na svou kolej usmívala. Venku jsem pokaždé byla hrozně nervózní, protože jsem žila v neustálé hrůze, že zase uvidím Masona. Ale venku byli i další studenti, kteří honem běželi na kolej, aby se stihli vrátit do večerky, a Mason se většinou zjevoval, když jsem byla sama. Buď měl radši soukromí, anebo byl vážně jen výplodem mojí představivosti.

Va (3) // 21.kapitola 1/2

17. june 2011 at 16:57 | by Kimberly
Nemohla jsem se dočkat, až ten den skončí. Slíbila jsem Lisse, že s ní a s ostatními po vyučování něco podnikneme. Měla to být zábava, ale minuty se vlekly nekonečně pomalu. Byla jsem hrozně neklidná. Když se blížila večerka, rychle jsem se s nimi rozloučila a běžela na svou kolej. Paní na vrátnici jsem poprosila, jestli by mohla zavolat Dimitrijovi do pokoje - kam studenti samozřejmě nesmějí - a říct mu, že se ho na něco "naléhavě" potřebuju zeptat. Zrovna když zvedla telefon, prošla kolem Celesta.

Va (3) // 20.kapitola 2/2

17. june 2011 at 16:56 | by Kimberly
"To se stává pořád," opáčil a srovnal se mnou krok.
Vešli jsme do budovy. Bylo zrovna vyučování, takže chodby byly prázdné.
"Kde je tvoje lepší polovička?" vyptával se.
"Christian?"
"Ne, Lissa. Víš přece, kde je, že jo?"

Va (3) // 20.kapitola 1/2

17. june 2011 at 16:56 | by Kimberly
"Promluvme si o vaší matce."
Povzdechla jsem. "Co s ní?"
Bylo to moje první sezení s psycholožkou a zatím to na mě valný dojem neudělalo. Nejspíš bych jí měla hned říct o tom, že jsem včera večer zase viděla Masona. Ale nestála jsem o to, aby měli zaměstnanci školy další důvod myslet si, že přicházím o rozum - i když o něj přicházím.

Va (3) // 19.kapitola 2/2

17. june 2011 at 16:52 | by Kimberly
"Tak co myslíš, malá dhampýrko?" zeptal se. "S tou rostlinou jsem byl celkem machr, co? Samozřejmě bych byl větší machr, kdybych… Co já vím… Třeba kdybych dokázal, aby někomu znovu narostla amputovaná ruka nebo noha. Nebo kdybych oddělil siamský dvojčata. Ale to určitě přijde, když budu trénovat."
"Jestli stojíš o nějakou radu - jako že jsem si jistá, že nestojíš -, vy dva byste si měli dát chvilku oraz od magie. Christian si pořád myslí, že jedeš po Lisse."

Va (3) // 19.kapitola 1/2

17. june 2011 at 16:51 | by Kimberly
Lissa je moje nejlepší kamarádka už od základky, a proto mě bolí, když před ní musím tajit tolik věcí. Ona ke mně byla vždycky otevřená a pokaždé se mi svěřila - ale možná to bylo tím, že jinou možnost neměla. Zvykla jsem si na to, že to spolu takhle máme, ale v určitém bodě jsem před ní některé věci začala tajit. Nedokázala jsem jí říct o Dimitrijovi ani o tom, proč jsem to se Stanem tak zvorala. Nenáviděla jsem se za to. Vnitřně jsem se tím užírala a připadala si před ní provinile.

Va (3) // 18.kapitola 2/2

17. june 2011 at 16:50 | by Kimberly
"Já vím, to jen že…" Nevěděla jsem, co říct. Měl pravdu. Vždycky jsem Dimitrije považovala za dokonalého. Vševědoucího. Neporazitelného. Teď pro mě bylo těžké uvěřit, že se o mě tolik bojí.
"Takže tohle se ti děje už delší dobu," pokračoval. "Stalo se to se Stanem. A když ses bavila s otcem Andrewem o existenci duchů, celou tu dobu ses s tím vyrovnávala! Proč jsi to nikomu neřekla? Proč jsi to neřekla Lisse… nebo… mně?"

Va (3) // 18.kapitola 1/2

17. june 2011 at 16:50 | by Kimberly
Potom bylo všechno hrozně zmatené. Měla jsem dojem, jako bych přicházela k vědomí a zas ho ztrácela. Někdo na mě asi mluvil a měla jsem pocit, že jsme zase ve vzduchu. Nakonec jsem se probrala na ošetřovně a uviděla doktorku Olendzkou, jak na mě kouká.
"Ahoj, Rose," přivítala mě. Byla to Morojka středních let a často si ze mě utahovala, že jsem její pacientka číslo jedna. "Jak se cítíš?"

Va (3) // 17.kapitola

17. june 2011 at 16:49 | by Kimberly
Na ranveji u dveří do letadla postával Christian a pár strážců. Lissa se k němu rozběhla, aby mu hned vypověděla ty novinky, a nechala mě tam samotnou s Dimitrijem. Celou cestu z lázní neřekl ani slovo. Síla a mlčení, to pro něj bylo typické, jenže tentokrát mi jeho rozpoložení připadalo neobvyklé.
"Pořád myslíš na to, co ti řekla Rhonda? Ta ženská je šarlatánka."

Va (3) // 16.kapitola 2/2

17. june 2011 at 16:48 | by Kimberly
Ambrose se k nám vrátil s úsměvem. "Suzanne vás moc ráda vmáčkne do pořadníku, než odletíte. Za minutku Rhonda skončí s klientem, kterého tam zrovna má."
Suzanne se sice netvářila moc nadšeně, ale neměla jsem čas o tom uvažovat, protože vnitřní dveře se otevřely a vyšel z nich postarší Moroj. Dal Suzanne nějaké peníze, nám kývl na pozdrav a odešel. Ambrose široce máchl rukou směrem ke dveřím.

Va (3) // 16.kapitola 1/2

17. june 2011 at 16:48 | by Kimberly
Stejně jako ty," utahoval si ze mě.
"Jo, ale myslela jsem, že…"
"Že jsem člověk? To kvůli těm kousancům?"
"Jo," přiznala jsem. Nemělo smysl lhát.
"Všichni musíme nějak přežívat," prohlásil. "A dhampýři jsou dobří ve vymýšlení způsobů, jak na to."
"No to jo, ale většina z nás se stane strážci," podotkla jsem. "Hlavně chlapi." Pořád jsem nemohla uvěřit, že je dhampýr - nebo, že mi to nedošlo dřív.
 
 

Advertisement

.............................................................................................................................................
archiv
| 15.3.2011 | © vampireacademyweb.blog.cz | home